Hranice Evropy se mění: 90. léta

Vývoj Evropy jako prostoru bez hranic pokračuje i v 90. letech 20. století. Přichází další rozšíření, zavádí se jednotný trh, bezhraniční cestování a euro. Jak na to reagují občané u voleb? 

1994: Nová Evropa s novou smlouvou

Svět za hranicemi Evropské unie se od posledních voleb otočil o 180 stupňů. Německo se znovu sjednotilo, zatímco rozpad Jugoslávie probudil nesváry, které měly za následek strašlivé války, jež Balkán pohltily na většinu následujícího desetiletí.

Jedním z podnětů pádu berlínské zdi 9. listopadu 1989 byly pokojné demonstrace a protestní pochody nově vzniklých východoněmeckých organizací občanské společnosti. Povšechně mírová revoluce je nesena vlnou událostí od hnutí Solidarność v Polsku, panevropského pikniku v Maďarsku, sametové revoluce v Československu až po baltskou cestu a Rumunskou – násilně potlačenou – revoluci. Lidé ve střední a východní Evropě vyšli do ulic, aby nenásilně a jednotně bojovali za demokracii, svobodu pohybu a právní stát.

V rámci EU pokračuje integrace. Byla podepsána Maastrichtská smlouva, což je klíčový dokument, který stanoví jasná pravidla pro budoucí jednotnou měnu, pro zahraniční a bezpečnostní politiku a pro užší spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Úloha Parlamentu se prostřednictvím procesu známého jako postup spolurozhodování výrazně posiluje. Evropský parlament musí nyní schválit Evropskou komisi před jejím nástupem do funkce.

V roce 1993 zakládá 12 členských zemí jednotný trh, který umožňuje lidem, zboží, službám a kapitálu pohybovat se volně mezi těmito zeměmi. Do současnosti se rozšířil na všech 27 členských států EU a Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.

Poprvé mohou občané EU volit v zemi svého bydliště, i když tam nemají státní příslušnost. Tím, že občané mohou uplatňovat svá demokratická práva bez ohledu na to, kde v EU žijí, učinila Unie krok směrem ke skutečné evropské demokracii. 

1999: Prolomení hranic v Evropě

Voliči z Rakouska, Finska a Švédska se poprvé zúčastnili evropských voleb. 

V březnu 1999 pod tlakem Evropského parlamentu rezignovala Evropská komise, kterou vedl předseda Jacques Santer.

V květnu 1999 vstupuje v platnost Amsterodamská smlouva, která zjednodušuje a rozšiřuje uplatňování legislativního postupu spolurozhodování, čímž se Parlament stává v mnoha oblastech spolutvůrcem právních předpisů s Radou. Mezitím je na obzoru rozšíření o východní Evropu.

V roce 1995 vstoupila v platnost v prvních sedmi zemích – Belgii, Francii, Lucembursku, Německu, Nizozemsku, Portugalsku a Španělsku – Schengenská dohoda. Cestující se mohou mezi těmito zeměmi pohybovat bez pasové kontroly na hranicích.

Hlavní prioritou voličů je zaměstnanost, po níž následují opatření v boji proti drogám a trestné činnosti, životní prostředí a spotřebitelská politika. Krize v Kosovu je také významným tématem pro veřejnost.