Výstava
Sacharovova cena byla od svého vzniku před více než 30 lety udělována, ať už jednotlivě nebo společně, obhájcům lidských práv po celém světě. Evropský parlament byl dlouhou dobu bez skutečných pravomocí v oblasti zahraniční politiky, a proto od samého počátku považoval udílení Sacharovovy ceny za jeden z prostředků k prosazování svých postojů na podporu základních práv na mezinárodní scéně a využívá této možnosti při každé příležitosti. Nositelé ceny zastupují rozmanitou škálu kultur i náboženství a reprezentují všemožné formy aktivismu. Evropský parlament ocenil za mimořádné úsilí v oblasti lidských práv již mnoho osobností – mezi jinými představitele menšin, skupinu aktivistů vystupující proti terorismu, aktivistu bojujícího proti mučení, karikaturistu, dlouholeté „vězně svědomí“, režiséra, celou Organizaci spojených národů a dokonce i dítě bojující za právo na vzdělání.
Cena tak aktivně podporuje hodnoty prosazované Parlamentem, jako jsou práva menšin, svoboda projevu, dodržování mezinárodního práva a rozvoj demokracie a právního státu. Mnozí nositelé strávili několik let ve vazbě, někteří dokonce obětovali své životy, aby tyto hodnoty chránili. Je třeba připomenout, že někteří nositelé Sacharovovy ceny následně získali i Nobelovu cenu míru. Laureáti Sacharovovy ceny za svobodu myšlení mají jedno společné: ví, jak důležité je prosazovat zásady lidských práv a základních svobod, a tomuto obtížnému boji zasvětili celý svůj život.
V prosinci 2019 byl na esplanádě Solidarność, přímo před Evropským parlamentem v Bruselu, otevřen „Sacharovův chodník svobody“. Skládá se ze 43 keramických dlaždic, uspořádaných v kruhu v chronologickém pořadí, s textem, který na několika řádcích představuje každého z nositelů, jimž byla cena od jejího vzniku v roce 1988 udělena. Denně tak všem v Evropském parlamentu připomínají naše individuální práva i to, že je nezbytné za ně bojovat.
Sacharovova cena, Evropský parlament a lidská práva ve světě (audio)
Vedle Sacharovovy ceny využívá Parlament k prosazování lidských práv mnoho dalších prostředků. Poslanci přijímají na plenárních zasedáních usnesení, v nichž se zabývají problematikou lidských práv v zemích mimo EU. Lidská práva jsou univerzální, a proto nezáleží na tom, zda k jejich porušování dochází v 8000 kilometrů vzdáleném Myanmaru nebo v sousedním Bělorusku. Parlament pravidelně přijímá zásadní usnesení, která upozorňují na závažné humanitární otázky, na práci europoslanců při obraně demokratických zřízení na celém světě či na cesty za účelem sledování průběhu voleb, mediace různých sporů a podporu vznikajících parlamentů. Příkladem může být nedávné pozorování předčasných voleb v Peru v roce 2020. Evropský parlament si je vědom toho, že lidská práva nekončí na hranicích EU a za jejich obranu se zasazuje, kdykoliv je to možné.