Výstava
Nelson Rolihlahla Mandela – 1988, Jihoafrická republika
Nelson Mandela je ikonickou postavou boje proti rasismu. Byl vůdčí osobností historického přechodu Jihoafrické republiky od apartheidu k rasově inkluzivní demokracii a zastáncem rovných příležitostí a míru pro všechny.
Bereme tuto cenu jako výzvu, abychom zůstali věrni naší společné vizi – vizi světa bez válek, chudoby a utrpení. Ale především je pro nás podnětem k tomu, abychom v sobě našli odvahu bojovat za spravedlnost a mír.
Anatolij Marčenko (in memoriam) – 1988, Rusko
Bývalého sovětského disidenta Anatolije Marčenka, který odhalil strašné podmínky, v nichž byli drženi političtí vězni, navrhl sám Andrej Sacharov.
Alexander Dubček – 1989, Slovensko
Jakožto vůdčí postava pražského jara usiloval Alexander Dubček o demokratické a hospodářské reformy. Boji za svobodu, suverenitu a sociální spravedlnost zasvětil celý život.
Preto pri preberaní tejto ceny moja myseľ patrí všetkým tým, ktorí sa pričinili o súčasné obrodné premeny. Naše národy sa ani v najzložitejších chvíľach svojej existencie nikdy neprestali cítiť súčasťou veľkého zápasu ľudstva za slobodu.
Aun San Su Ťij – 1990, Myanmar
Bývalá politická vězenkyně Aun Schan Su Ťij stála v čele boje za demokracii v Myanmaru proti vojenské diktatuře. Sacharovovu cena za svobodu myšlení si mohla osobně převzít až 22. října 2013, tedy 23 let po jejím udělení.
Dne 10. září 2020 rozhodla Konference předsedů Evropského parlamentu o pozastavení činnosti paní Aun Schan Su Ťij ve společenství Sacharovovy ceny za to, že se nezasadila o obranu a ochranu práv menšiny Rohingyů v Myanmaru a tolerovala porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a práva v oblasti lidských práv.
Adem Demaçi – 1991, Kosovo
Spisovatel a politik Adem Demaçi, někdy přezdívaný „balkánský Mandela“, se vzepřel tvrdému útlaku ze strany srbského režimu. Byl zastáncem tolerance a etnického usmíření v Kosovu.
Bez svobody slova nemůže probíhat dialog, bez dialogu se nelze dopátrat pravdy a bez pravdy není možný pokrok.
Las Madres de Plaza de Mayo – 1992, Argentina
„Matky z Květnového náměstí“ vedly hnutí pokojného odporu proti vojenské diktatuře a útlaku v Argentině, které vzniklo v reakci na násilná zmizení a mučení politických oponentů.
„Chtěly bychom vytvořily pakt, jehož prostřednictvím bychom všichni usilovali o to, aby úcta k životu a jeho ochrana neznaly žádných hranic.“
Hebe de Bonafini
Oslobođenje – 1993, Bosna a Hercegovina
Novináři sarajevského deníku Oslobođenje (Osvobození) riskovali své životy, když během války v bývalé Jugoslávii bojovali za zachování jednoty a etnické rozmanitosti své země.
...hájit a uchovat kosmopolitní a tolerantní Bosnu a Hercegovinu, která je domovem mnoha národů a etnik.
Zlatko Dizdarević
Taslima Nasrínová – 1994, Bangladéš
Spisovatelka Taslima Nasrínová bojuje proti útlaku žen a všem formám náboženského extremismu. Kvůli svým sekulárním názorům musela opustit Bangladéš i Bengálsko a žije nyní v exilu.
Jako spisovatelka nemohu stát stranou dění ve své zemi a ve světě, ve kterém žiju.
Leyla Zanaová – 1995, Turecko
Bojovnice za demokracii Leyla Zanaová byla v roce 1991 první Kurdkou, která byla zvolena do tureckého parlamentu. Její příběh je ztělesněním zápasu za lidská práva a důstojný život jejího národa.
Náš nenásilný boj a jeho internacionalizaci nedokážou zastavit ... Naším cílem je rovnocenné a bratrské soužití […] v podmínkách demokracie a při vzájemné úctě k právům a identitě každého z národů.
Wej Ťing-šeng – 1996, Čína
Jako jeden z předních představitelů opozice vůči čínskému režimu je Wej Ťing-šeng hlasitým kritikem porušování lidských práv a zastáncem demokracie. Jeho hlas neumlčely roky vězení ani život v exilu.
Sacharovovou cenou vyjadřuje evropský lid povzbuzení a podporu všem, kteří v Číně bojují za lidská práva.
Salima Ghezaliová – 1997, Alžírsko
Salima Ghezaliová proslula jako šéfredaktorka kritického týdeníku La Nation v Alžírsku a prezidentka Asociace za emancipaci žen. Aktivně se zasazuje za práva žen, demokracii a politický dialog ve své zemi.
Základní demokratické otázky […] zůstanou navždy uzavřeny v rafinovaném ghettu, pokud je bude většina lidí považovat za výsadu menšiny, která je vůči jejich údělu lhostejná.
Ibrahim Rugova – 1998, Kosovo
Ibrahim Rugova, první prezident Kosova a neúnavný obhájce mírových řešení a dialogu, zasvětil svůj život nenásilnému odporu etnických Albánců vůči srbskému útlaku.
Během deseti let od svého vzniku se Sacharovova cena stala symbolem míru, svobody a lidskosti.
Xanana Gusmão – 1999, Východní Timor
Xanana Gusmão byl vůdčí osobností boje Východního Timoru za svobodu a sebeurčení. Stal se prvním prezidentem své země a později i jejím premiérem.
Tuto cenu chápu jako uznání Evropského parlamentu za odvahu, kterou můj národ projevil v boji za svobodnou vlast, kde by svoboda myšlení byla zaručena jako nedílná součást lidské existence.