Výstava
Smlouva o ESUO byla ve všech šesti zemích ratifikována bez větších problémů. Proti Schumanově plánu se ostře ohrazovali pouze komunisté, kteří v něm spatřovali válečný a imperialistický nástroj namířený proti sociálním zájmům pracujících.
Ukázalo se, že nejobtížnější byla situace ve Francii: komunističtí poslanci myšlenku evropského společenství nepodporovali, neboť podle jejich názoru byla nepřátelská vůči Sovětskému svazu, a gaullistům zase vadila nadnárodní povaha Vysokého úřadu. Proces ratifikace však mohl být zdárně dokončen v létě 1952.
